Konference mládeže ve Freibergu
Ve dnech 29. – 31. května 2015 se
konala v německém Freibergu „Konference
mládeže“, které se účastnili mladí
lidé
ze saského města Freiburg, Gentilly (Francie), Walbrzych
(Polsko), Amberg,
Freiberg, Klausthal-Zellerfeld (Německo) a z Příbrami
(Česká republika).
Tuto akci mezi partnerskými městy
finančně podpořilo Město Příbram, za což opravdu moc děkujeme. Konference se
proto mohly zúčastnit, a reprezentovat tak Příbram, žákyně naší školy: Táňa
Moučková, Veronika Holanová a Lucie Pítová.
Účastníci
diskutovali o situaci
v Evropě a o její budoucnosti, zamýšleli se
nad možnostmi spolupráce a
udržení dobrých vztahů mezi národy Evropy. Diskuze
se soustředila na tři
oblasti: Mládež a kultura, Mládež a sport, Mládež
a sociální otázky. Výsledkem
třídenního
jednání pak byla rezoluce, kterou všichni
účastníci podepsali a zavázali se
k jejímu plnění. Níže se můžete
seznámit se závěry „Konference
mládeže“. Konference mládeže bude
mít své pokračování v
příštím roce, kdy se účastníci
sejdou ve francouském městě Gentilly, aby porovnali
výsledky své práce.
Mgr. Věra Večerková, OA a VOŠ Příbram
Do
Freibergu jsem se těšila, i když z prezentování
Příbrami jsem byla docela nervózní. Hned po
příjezdu nás ubytovali ve
čtyřhvězdičkovém hotelu a přivítat nás
přišel dokonce i sám pan starosta
Bernd-Erwin Schramm. Dovolím si říci, že první den
byl pro nás všechny dost
náročný. Po přednášce a
závěrečné diskuzi jsem měla hlavu jak
pátrací balón a
na další diskuzi jsem se netěšila. V sobotu po
příchodu na místní Vysokou školu
báňskou nás však čekala hra, která konečně
prolomila bariéry, a začali jsme se
sbližovat. Navštívili jsme Hornické muzeum a důl.
Práce ve třech skupinách, kde
jsme si povídali o sportu, kultuře a sociálních
otázkách, proběhla dobře a z
vyhodnocení naší práce mám
upřímnou radost. Večerní bowling či hraní karet mě
bavilo, jen je škoda, že jsme ve Freibergu byli tak
krátce.
V neděli po hromadném rozloučení, jež zahrnovalo
objímání, mávání a věty typu
–
„Doufám, že se zase potkáme“, jsme se s
dobrou náladou vydali na vlakové
nádraží. Mně se ve Freibergu moc líbilo a pevně
doufám, že vyjde i účast na
konferenci ve Francii, kde bychom se měli sejít
příští rok.
Táňa Moučková, 1. A
Návštěva Freibergu, kde se konala „Konference
mládeže z partnerských měst Freibergu“, započala vcelku dobře i v klidu.
Přestupy z autobusu na metro a z metra na vlaky byly akorát vypočítané. Cestou
ve vlaku z Drážďan do Freibergu jsme se učily komentář k prezentaci našeho
města. Již zde jsme znervózněly, bály jsme se, abychom prezentaci nezkazily a
uměly ji dobře odříkat. Ale to už vlak pomalu zastavoval a my musely najít
hotel. Jenom díky paní učitelce Věře Večerkové jsme se dostaly na místo – do
Hotelu Kreller. Zde nás přivítal organizátor akce, pan Andreas Schwinger.
Přijely jsme o něco dříve, takže obsluha pro nás neměla ještě připravený pokoj.
Ještě v posledních chvílích jsme si opakovaly komentáře k prezentaci, mezitím
jsme se ale i pozdravily s ostatními účastníky - Francouzi, Němci a Polkami. Za
okamžik jsme vyrazili do Vysoké školy báňské, kde se vlastně celá akce konala.
Zde proběhlo oficiální zahájení a konečně i prezentace zúčastněných měst, od
našich hostitelů jsme dostali i krásnou knihu o Freibergu. Po krátké přestávce
následovala diskuze s členem parlamentu EU, Peterem Jahrem, studenti mu kladli
otázky typu: jak funguje EU, jakým způsobem mohou získat města více financí od
Bruselu, nebo jak by mohla mládež dostat finanční podporu školství či jiných
akcí pro žáky. Pan Jahr se snažil na všechny otázky odpovídat či vysvětlovat
nám pro nás neznámé věci.
Po návštěvě pana Jahra jsme se vydali do Freiberského dómu. Zde jsme mohli za
doprovodu varhanní hudby zhlédnout nádherný vstupní portál a interiér
katedrály. Tento den jsme zakončili chutnou večeří v místní restauraci Pubagay.
Naše celkové dojmy nebyly nejlepší, zdálo se nám, že sem vůbec nezapadáme a že
máme o politice menší přehled než zástupci ostatních zúčastněných měst.
Naštěstí se vše otočilo k lepšímu příští den…
Ráno
30. května jsme program započali hrou velice podobnou hře
„Aktivity“.
Osmělili jsme se, zasmáli a možná i trochu
sblížili. Okolo 10. hodiny jsme se
vypravili na prohlídku města, kde jsme navštívili
zdejší doly a svezli se do
hloubky téměř 2 kilometrů! Zde nám průvodce
vyprávěl o historii dolů či o
nerostech, které se zde těžily. Jednalo se
především o stříbro. Tento den se
zdál být opravdu daleko lepším než ten
předešlý. Po obědě v našem hotelu jsme
pokračovali v diskuzi na hlavní téma této
konference – „Jak zlepšit naše státy
a tím pádem i celou Evropu“. Rozdělili jsme se do 3
pracovních skupin, přičemž
každá skupina diskutovala na jiné téma (sport,
kultura či sociální otázky). V
jednotlivých skupinách jsme zjišťovali situaci a
možnosti, které má mládež v partnerských
městech, dále jsme se snažili vymyslet nové aktivity.
Nakonec jednotlivé
skupiny všechny výsledky diskuze prezentovaly
ostatním skupinám a shodli jsme
se na tom, že bychom mohli natočit video o městech a našich
školách. Pracovní
workshopy skončily a zástupci Freibergu provedli hosty po městě,
navštívili
jsme i mládežnický dramatický kroužek.
Pokračováním byl poslední bod večera v
podobě večeře a bowlingu, kde jsme se všichni velice dobře
bavili, dokonce i
ti, kteří hráli poprvé. Zde jsme strávili
asi 2 hodiny, my Češky jsme ještě
podnikly noční prohlídku města, kde jsme
navštívily kostel, kde se odehrával
koncert vážné hudby. Když jsme se vypravily do hotelu,
naši přátelé nás
pozvali, abychom si ještě zahráli všichni karty,
zde jsme se opravdu dobře
pobavili a únava na nás nebyla vůbec znát! Když
jsme se odebraly ke spánku,
bylo nám líto, že tento krásný den tak
rychle utekl, a těšily se na další, i
když poslední.
Po brzké snídani jsme si šli sbalit naše zavazadla a společně jsme se vydali na
poslední diskuzi a schůzi nás všech. Zde jsme okomentovali, jak se nám setkání
líbilo, co bychom popřípadě změnili a byli jsme pozváni na další setkání do
Francie, které se bude konat příští rok. A jelikož nám do Česka odjížděl vlak
brzy, musely jsme vynechat oběd, společné zakončení konference. Rozloučili jsme
se tedy ještě na vysoké škole, se všemi se objali, popřáli si hezkou cestu a
opravdu už vyrazili domů. Cestou domů jsme každá z nás zhodnotila náš pobyt
pozitivně, moc jsme si ho užily a už se těšíme na další setkání!
Veronika Holanová, 1. A
O víkendu 29. – 31. května 2015 jsem
se společně se dvěmi spolužačkami zúčastnila „Konference mládeže z partnerských
měst Freibergu“. Už v pátek v brzkých hodinách jsme se vydali vstříc
novým zkušenostem a novému poznání. Do Freibergu jsem se těšila, ale jakmile
jsem si vzpomněla na prezentaci, kterou jsme měli předvést po příjezdu do
města, ztuhnul mi úsměv na tváři. Ta představa, že budu prezentovat
v angličtině naše město před spoustou neznámých lidí, mě opravdu děsila.
Nakonec to vše dobře dopadlo a my podali překvapivě celkem dobrý výkon. Díky
naší stydlivosti jsme se spousty diskuzí neúčastnili a seděli a koukali „jako
puci“. Po šesti hodinách intenzivní diskuze v angličtině na téma „EU
a mládež“ jsme byly rády, že program skončil a že jsme mohly odejít - naše
hlavy byly přeplněny informacemi až k prasknutí. Z té představy, že se
druhý den se musím vrátit a poslouchat (ale hlavně se účastnit) další diskuze,
jsem měla husí kůži.
Když mi ráno zazvonil budík,
opravdu se mi do konferenční místnosti nechtělo. Kupodivu sobotní den začal
opravdu skvěle - hrou, která byla založena na principu pantomimy. V tu
chvíli jsem poznala, že se vlastně nemám čeho bát a že to nakonec bude fajn
víkend. Zasmáli jsme se a pobavili. Okolo 10 hodiny jsme se všichni sešli
před budovou, kde na nás čekala auta, aby nás odvezla do ,,Hornického muzea“,
kde jsme se dozvěděli spoustu zajímavých informací o historii těžby ve
Freibergu a nerostech. Svezli jsme se malým výtahem do hloubky přibližně
2 km. Po obědě jsme opět pokračovali v diskuzi o Evropě a jejích
problémech a jak ji vylepšit. Rozdělili jsme se do tří skupinek a diskutovali
na tři témata – sport, kultura a sociální otázky. Díky hodinové diskuzi
jsem se dozvěděla o sportovních aktivitách ve Francii, Polsku a Německu.
Spoustu aktivit máme ohledně sportu společných, například fotbal, basketbal a
volejbal. Nakonec jsme se všichni dohromady sešli v konferenční místnosti
a každá skupina za sebe prezentovala výsledky diskuze. Sobotní den byl uzavřen
konečnou diskuzí a zástupci Freibergu nás provedli po městě, aniž by to bylo na
programu. Ukázali nám svoji školu, navštívili jsme mineralogické centrum.
Jelikož jsme měli ještě nějaký ten čas, byli jsme pozváni do ochotnického divadla,
v jehož souboru hrála jedna studentka ze zástupců Freibergských studentů.
Představení bylo velmi zajímavé a zábavné, i když jsme spoustu věcem
nerozuměli. Po představení jsme se všichni společně vydali na bowling, který
byl spojený s večeří. Tento večer nás všechny velice sblížil. Kolem půl 10
jsme se společně se svými spolucestovatelkami rozhodli započít noční prohlídku
města. Kolem půl 11 jsme se vrátili na hotel a hráli s ostatními hosty
Freibergu karty.
Ráno jsme se nasnídali a vyrazili
naposledy na společnou diskuzi s našimi novými přáteli. V hodinové
diskuzi jsme společně komentovali průběh naší konference, a jak se nám líbil
pobyt ve Freibergu. Nakonec nastalo to nejhorší – loučení se všemi.
Všichni byli velmi milí a hodní. Jako se mi v sobotu ráno nechtělo tam,
tak se mi v neděli nechtělo domů.
Freiberg pro mě byl velmi dobrou zkušeností a doufám, že
se tam ještě někdy vrátím.
Lucie Pítová, 2. A
