Setkání mládeže v polském městečku Walbrzych
Projekt Youth
Camp má Obchodní akademie a VOŠ Příbram pod záštitou již od roku 2015, kdy se
studenti poprvé zúčastnili mládežnické konference ve Freibergu. Od té doby jsme
se podívali do Gentilly, předměstí Paříže, k nám do Příbrami, znovu do
Freibergu a tentokrát jsme konečně zavítali i k našim sousedům do Polska,
přesněji řečeno do Walbrzychu.
Druhý
den po
příjezdu jsme měli tu čest poznat Zygmunta Nowaczyka, se
kterým jsme se setkali
na radnici, v centru města. Pověděl nám pár faktů o
městě, například to,
že čítá přes 115 tisíc obyvatel, a objasnil
nám vizi, jejímž cílem je přilákat
a hlavně si udržet mladé lidi ve městě, aby se rozvoj posouval
kupředu. Aby se
toho docílilo, staví se školky pro malé
děti, školy a další zařízení.
Po
navštívení
radnice jsme jeli do čističky vody, kde nám bylo dopodrobna
vysvětleno a
názorně ukázáno, jakými fázemi
prochází špinavá voda a jak se
z ní stává
pitná. Velkým problémem je to, že lidé
nechtějí pít vodu z vodovodu, za
což nemůže ani tak kvalita vody, jako spíš
špatné potrubí u starých budov,
které onu kvalitu snižuje. Po prezentaci o
přírodních zdrojích vody, její
podstatě a důležité roli ve společnosti jsme od Wadociagi obdrželi taštičky s propagačním materiálem, včetně
plastových lahví na vodu.
Do hornického
muzea jsme jeli ze dvou důvodů. Abychom viděli vernisáž místního fotografa, avšak
hlavně kvůli keramické dílně. Všichni jsme dostali za úkol vytvořit
z hlíny misku a destičku na zeď. Díky této aktivitě se nám povedlo ještě
více prolomit ledy a s ostatními se poznat. Večer nám byla uvolněna
konferenční místnost v hotelu Aqua Zdrój, v níž jsme pouštěli video o
svých městech. Polští studenti si pro nás také jedno připravili, ale soutěže se
nezúčastnili, jelikož byli porotou, která měla vybrat dvě nejlépe zpracovaná videa.
Výsledky jsme se nedozvěděli hned, nechali si to pro sebe a nás napínali až do
dalšího večera.
Video nebylo
jedinou částí večera. Proběhla i prezentace o Dugowolowila, kterou přednesla
Aline Vue, která má na starosti mezinárodní vztahy ve Gentilly. Řekla nám o
závažnosti problému, co se pitné vody v tomto africkém městečku týká, a
poprosila nás, zástupce partnerských měst, abychom se do příštího setkání
pokusili vybrat z dobročinných akcí či jiných zdrojů alespoň symbolickou
částku.
V pátek
jsme navštívili zámek Ksiaž, který je v Polsku třetím největším.
S průvodkyní jsme se prošli po celém zámku a dozvěděli se, jak významnou
roli měl hrát za druhé světové války a co všechno se v něm dělo. Velmi
zajímavý byl únikový východ v podobě šachty, který nebyl vytvořen pro
nikoho jiného než samotného Adolfa Hitlera. K obydlení zámku však nedošlo,
protože v roce 1945 bylo Německo konečně poraženo. I přes to se pod zámkem
skrývají dlouhé podzemní chodby a spekuluje se dokonce i o ukryté jantarové
komnatě.
Palm house je
kousek od zámku Ksiaž a byl naším dalším cílem. Prošli jsme se v uměle
vytvořeném „pralese“, ve kterém jsme viděli nespočet tropických rostlin a
dokonce i zvířat, například ryb a želv.
I
když nám
počasí nepřálo, náš poslední
společný večer jsme strávili ve Staré Kopalnie,
hornickém muzeu, které jsme den před tím
navštívili. Znovu jsme viděli
místostarostu, pana Zygmunta Nowaczyka, společně
s dalšími lidmi, které se
na organizaci Youth Campu ve Walbrzychu podíleli. Konečně jsme
se dozvěděli,
kdo vyhrál soutěž o nejlepší video –
bylo to město Delfy z Holandska
a Darmstadt z Německa. Byly jim předány ceny a dále
jsme i my, kteří
nevyhráli, obdrželi od města dáreček. Ještě před
odjezdem předala společnost Wodociagi
sponzorský dar v hodnotě 500 eur panu Schwingerovi, jenž je
zakladatelem
tohoto projektu. Tato částka bude použita na vodní čerpadla.
V neděli
jsme se u snídaně se všemi rozloučili a vydali se na cestu zpět do Česka. Sama
za sebe musím říct, že jsem nadšená, kam se projekt Youth Camp posunul, a jsem
ráda, že ho konečně můžeme předat do rukou dalším lidem. Zkušenosti, které se
týkají seznamování se a hlavně využití cizího jazyka, jsou nezaplatitelné.
Odvezla jsem si toho mnoho a jsem ráda, že jsem se mohla zúčastnit Youth Campu
a sledovat, jak se od roku 2015 vyvíjel. Jsem zvědavá, kam povedou jeho další
kroky, a doufám, že se připojí i další země.